VÝSLEDKY APLIKACE HNOJIV ŘADY SILVAMIX® V LESNÍCH POROSTECH - 2004

Publikováno v českém odborném lesnickém časopise Lesnická práce 2/2004, 25-2.

Na rozdíl od minulých let se lesnický provoz opět vrací k otázkám využití hnojení a vápnění v lesním hospodářství. Spouštěcím momentem pro tento zájem byla situace ve vývoji poškození lesních porostů v Orlických a západní části Krušných hor v posledních letech. Byla prokázána souvislost mezi nežádoucí dynamikou lesních porostů na jedné a stavem lesních půd a výživy lesních dřevin na druhé straně. Na základě těchto skutečností, dále díky disponibilním finančním zdrojům a konečně i díky dlouhodobému tlaku lesnického výzkumu, ke kterému nemalou měrou přispěli i autoři předkládaného příspěvku, se zvýšil zájem o využití hnojení v lesním hospodářství.
Možnosti aplikace hnojivých materiálů v lesnickém sektoru jsou značně široké. Kromě zvyšování přírůstu lesních porostů lze pomocí hnojení a vápnění odstínit celou řadu negativních antropických vlivů na lesní porosty a lesní půdy. V našich podmínkách nebyl prozatím prokázán výrazný ekonomický přínos těchto opatření, proto hlavní oblastí aplikace zůstává využití na degradovaných lokalitách a v imisních oblastech. Přes zájem praktické sféry a řadu výsledků lesnického výzkumu však dosud není zajištěn mechanizmus optimálního využití zmíněných opatření chemické meliorace v lesním hospodářství. Samostatnou oblastí zůstává péče o půdní úrodnost v lesních školkách.
Mezi množstvím ostatních hnojiv, ať již klasických nebo vyvinutých se zřetelem na specifické potřeby lesního hospodářství, hrají jednu z nejvýznamnějších rolí i hnojiva řady SILVAMIX®, vyvíjená a distribuovaná firmou ECOLAB Znojmo spol. s r.o. Jejich výhodou je pomalé rozpouštění a uvolňování živin a rovněž možnost dodávat je v různé formě, konkrétně prozatím práškové nebo ve formě hnojivých tablet či briket o volitelné velikosti a obsahu živin. Zájem o hnojiva řady SILVAMIX® podle poznatků autorů studie mezi lesnickou veřejností roste a k tomu přispívají i první kladné výsledky, které je možno předložit ke kritickému posouzení. Na rozdíl od řady jiných produktů se prokázaly deklarované vlastnosti a schopnost hnojiva přispět k dosažení stanovených cílů.
Předkládaný příspěvek uvádí výsledky získané vyhodnocením experimentů v období 1997 – 2000 na souboru vybraných ploch. Spektrum založených experimentů sledovaných naším pracovištěm je mnohem širší a výsledky z dalších lokalit budou prezentovány postupně – zejména poznatky z lesních školek. V dané fázi jsou dokumentovány účinky hnojiv řady SILVAMIX® na růst a vývoj kultur lesních dřevin při výsadbě stanovištně náročných dřevin, v imisních oblastech a při odstraňování důsledku tzv. žloutnutí smrku.
Z uváděného souboru pěti výzkumných ploch v tabulce 1 zahrnují první dvě problematiku podpory stanovištně náročnějších dřevin (Babín – Žďárské vrchy, lesy Dr. Kinského, Viničná – Jizerské hory, LS Nové Město pod Smrkem), plocha Jizerka je na extrémní imisní holině vrcholového fenoménu Jizerských hor a poslední dvě plochy, s problematikou žloutnutí smrku, jsou na území II. zóny NP Šumava

Tabulka 1:Lokalizace a základní charakteristiky výzkumných ploch

Číslo a název pokusné plochy	1 Babín 3	2 Viničná	3 Jizerka	4 U kanálu	5 Trojmezná
Porost	330 C12	429 B00	257 B7	37 F3	49 A1
Nadm. výška (m)	580	500	960	920	1230
Lesní typ	5K8	5K3	8K2	7O1	8K7
Půdní typ	Kambizem	Kambizem	Podzol	Pseudoglej	Podzol
Dřevina	Jdo	BK	SM	SM	SM
Rok založení kultury/Věk	1990 - 91	1994	1994	44 (1994)	107 (1994)
Rok založení experimentu	1997	1997	1997	2000	2000
Varianty	S-tablety S-prášk.f. K	S-tablety S-prášk.f. K	S-tablety A K	S-prášk.f. K	S-prášk.f. K
Poznámka	Podsadba Clona cca 50 %	Zemník	Holina	Ruční 100 kg N/ha	Ruční 100 kg N/ha

Pozn.: S - SILVAMIX®, A - amfibolit, K - kontrola

Plocha Babín 3

Na první ze sledovaných ploch se vliv hnojiv projevil velice výrazně. Tabulka 2 dokumentuje vývoj výšek, tabulka 3 pak velikost výškového přírůstu studovaných kultur. Obě ověřované formy hnojiva, prášková SILVAMIX®Mg a tabletovaná SILVAMIX®Forte, statisticky významně podpořily výškový přírůst sazenic o 5 cm již v prvním roce, mezi sebou se pak jejich vliv prakticky nelišil. Ve druhém roce se příznivý účinek obou forem, a zejména pak formy práškové, ještě zvýraznil. Rozdíly tak vzhledem ke kontrole dosáhly až 25 cm. V případě této plochy je možno účinnost obou typů hodnotit velice významně, zejména pak práškové formy hnojiva SILVAMIX®. Od roku 1999 se vliv obou forem hnojiva SILVAMIX® již výrazně neliší, značně vyšší hodnoty přírůstu jsou pozorovány vzhledem ke kontrole. Vysokou účinnost tabletované formy je zatím možno přisoudit především vyšší koncentraci živin, zejména pak dusíku. Tento předpoklad pak je ověřován listovými analýzami, vyhodnocení obsahu živin právě probíhá.

Vliv hnojiv řady SILVAMIX ® na ploše Babín 3 je možno hodnotit vysoce pozitivně. Jeho účinnost je podmíněna vysokou náročností jedle obrovská – ( Abies grandis) na úrodnost stanoviště a deficitem živin na sledovaném stanovišti.

Tabulka 2:Vývoj výšek výsadeb na ploše Babín 3

Varianta	H 96	H 97	H 98	H 99	H 00	H 01
Varianta	cm	cm	cm	cm	cm	cm
Kontrola	59,3	79,6 a	107,0 a	136,8 a	174,1 a	218,3 a
Silvamix® tabl.	66,1	90,8 b	129,1 b	171,5 b	220,7 b	280,8 b
Silvamix® práš.	63,6	88,0 ab	133,8 b	176,5 b	225,2 b	283,8 b

Pozn.: H - prům. výška, různé indexy indikují statisticky významné rozdíly

Tabulka 3:Výškový přírůst výsadeb na ploše Babín 3

Varianta	IC 97	IC 98	IC 99	IC 00	IC 01
Varianta	cm	cm	cm	cm	cm
Kontrola	19,4 a	27,4 a	31,8 a	37,3	44,2
Silvamix® tabl.	24,8 b	38,3 b	45,0 b	49,2	60,1
Silvamix® práš.	24,3 b	46,6 b	40,7 ab	48,7	58,6

Pozn.: IC - výškový přírůst počítaný

Plocha Viničná

Plocha Viničná představuje devastované stanoviště narušené těžbou zeminy. Lokalita tak byla zbavena humusu a v něm poutaných živin, náročný buk byl sázen do sterilní minerální zeminy. Plocha je navíc vystavena poměrně silnému imisnímu zatížení, byť se nachází v jinak stanovištně poměrně výhodných podmínkách. Zde vedla aplikace hnojiv řady SILVAMIX® k okamžitému zvýšení výškového přírůstu a zlepšení stavu kultury. Jako příznivá se ukázala především varianta s práškovou formou, živiny tak byly podstatně rychleji k dispozici pro výsadby strádající v důsledku deficitní výživy (tabulka 4). Od roku 1999 až do současnosti (2001) je průměrná výška sazenic a jejich průměrný roční výškový přírůst na této variantě nejvyšší a rozdíly oproti ostatním variantám jsou statisticky signifikantní. Kontrola a tabletová forma hnojiva vykazovaly v průběhu sledování srovnatelné výsledky. Zatímco v letech 1999 a 2000 byla o něco lepší kontrola, v roce 2001 došlo k obratu a tabletová forma hnojiva již vykazuje lepší výsledky, zatím však statisticky neprůkazné.

Prášková forma se tak projevila jako vysoce účinná při zvyšování prosperity výsadby. Plochy je nutno od počátku zakládat v podmínkách, umožňujících reprezentativní srovnání – v jiném případě jsou výsledky málo relevantní.

Tabulka 4: Výškový růst (H) a přírůst (I) sazenic na ploše Viničná

Varianta	n97	H97	H98	H99	H00	H01	I99	I00	I01
Kontrola	91	82,5 a	102,5 a	127,7 b	138,2 b	154,6 b	16,7 b	16,0 b	19,9 ab
Tablety	102	87,4 ab	103,9 a	118,7 b	136,9 b	164,9 b	16,1 b	12,5 ab	23,0 ab
Prášková forma	95	93,9 b	106,1 a	129,9 b	161,7 c	203,7 c	22,6 c	23,6 c	43,7 c

Pozn.: n – počet jedinců varianty, I – výškový přírůst měřený

Plocha Jizerka

Na lokalitě Jizerka byla kultura smrku ztepilého vysazena v roce 1994 na jaře počátkem května v pravidelném sponu 2 x 1 m na celkem 9 ploškách. Při výsadbě byly dvě trojice plošek ponechány bez dalších opatření a na jedné trojici, tj. ve trojím opakování, byl aplikován jemně mletý amfibolit, původem z Choltic u Čáslavi, v množství 2 kg k jedné sazenici. Meliorační materiál byl přimíšen do zeminy v prostoru jamky těsně před výsadbou. V r. 1997 na jaře byl na další trojici plošek aplikován SILVAMIX®Forte v dávce 4 tablety po 10 g na sazenici. Pomocí sazeče byly tablety vpraveny asi 15 cm hluboko ve vzdálenosti 30 cm od sazenic. Výsledky měření do období dvou následujících vegetačních sezón po aplikaci hnojiva SILVAMIX® uvádí tabulka 5.

Tabulka 5: Vývoj kultury smrku na ploše Jizerka

Variant	n92	n93	n94	n95	n96	n97	n98a	n98b
Variant	H92	H93	H94	H95	H96	H97	H98	H98b	H99	H00	H01
K	135	134	134	125	125	115	107	86
K	16,3	33,2	39,0	44,0	44,0 a	51,1 a	61,3a	63,7	72,2a	82,4a	100,7a
A	138	138	139	138	138	135	128	99
A	16,2	33,3	39,0	41,7	47,0 b	55,8 b	68,4b	70,5	80,5b	93,0b	113,4b
S	134	134	134	124	118	112	110	83
S	17,8	35,2	39,9	42,2	46,2ab	53,7ab	68,1b	67,6	80,9b	95,2b	114,9b

Jak je z výsledků patrné, dva roky po aplikaci amfibolitu byly pozorovány statisticky významně vyšší přírůsty sazenic na této variantě (3 cm). Varianta s budoucí aplikací hnojiva SILVAMIX® byla na úrovni kontroly, obě varianty představovaly homogenní soubor bez aplikace melioračních materiálů.. Použití hnojiva SILVAMIX®se v prvním roce neprojevilo, což v těchto extrémních podmínkách není nic překvapujícího. Druhým rokem již byly rozdíly mezi kontrolou a variantou přihnojenou tabletami statisticky významné (H98a - u H98b se jedná o vyloučení jedinců poškozených při ožínání). Rozdíly vzhledem ke kontrole činily zhruba 7 cm (během dvou let), varianty s aplikací amfibolitu a hnojiva SILVAMIX® se přitom jevily jako vyrovnané přes to, že amfibolit byl aplikován o 3 roky dříve. Také zde stojí za zaznamenání prakticky nulová úmrtnost sazenic v prvních letech po výsadbě na ploše meliorované amfibolitem.

Od roku 1999 je varianta s hnojivem SILVAMIX ® nejpřirůstavější. Vyrovnala náskok varianty s aplikací amfibolitu a třebaže rozdíly nejsou statisticky signifikantní, dosáhla nejvyšší průměrnou výšku.

Aplikace hnojiva řady SILVAMIX ® se tak jeví jako levnější a přírůstově výhodnější varianta. Navíc je i šetrnější k prostředí, jelikož se aplikuje menší množství cizorodých látek. Využití mouček bazických hornin je přitom považováno za „přátelské ( environmentally friendly )“ k životnímu prostředí.

V případě bodové aplikace hnojiv je speciálně u smrku nutno zmínit významnou skutečnost: kořenové systémy sazenic již třetím rokem výrazně přesáhnou obvod korunky a bodové přihnojení konkrétné sazenice se tak stává problematickým. Z tohoto hlediska je vhodné zvolit jiný způsob přihnojení nebo hnojivo aplikovat maximálně ve druhém roce, v případě pomalu působících hmot pak v roce výsadby.

Výsledky aplikace hnojiva SILVAMIX® ve II. zóně NP Šumava

TVP byly založeny na území LS Stožec, ve II. zóně NP Šumava. Dlouhodobě se zde projevuje fenomén žloutnutí, který však dosud nedosáhl kritického rozsahu. Na druhé straně na německé i rakouské straně Šumavy je založena řada experimentů, dokládajících úspěšné aplikace chemické meliorace při odstranění příznaků poškození lesních porostů tzv. novodobým poškozením lesů.

Na hnojených variantách byla aplikována hnojiva řady SILVAMIX® (SILVAMIX®Mg) v létě 2000, manuálně, v dávce 100 N/1 ha. Jednotlivé plochy mají výměru 50 x 50 m (0,25 ha) a je na nich každoročně v podzimním období stanoveno olistění a určen rozsah žloutnutí (tabulka 6).

Tabulka 6: Procento olistění a žloutnutí na plochách LS Stožec v letech 1998 - 2001

Rok	1998		1999		2000		2001
Charakte- ristika	Olistění	Žloutnutí	Olistění	Žloutnutí	Olistění	Žloutnutí	Olistění	Žloutnutí
U Kanálu S	79,7	13,0	85,9	9,2	82,0	6,5	83,6	9,2
U Kanálu K	78,3	14,6	84,8	13,3	80,8	15,7	81,4	15,2
Trojmezná S	74,2	17,5	72,2	16,4	72,2	15,5	73,0	9,4
Trojmezná K	76,4	15,0	75,9	14,0	74,8	18,8	74,8	17,0

Z výsledků šetření vyplývá několik základní trendů. Na klimaticky příznivější lokalitě (U Kanálu) došlo po roce 1998 k průkaznému zlepšení olistění. Po aplikaci hnojiva SILVAMIX® v r. 2000 se stav olistění na této ploše zatím nezlepšil, avšak žloutnutí výrazně pokleslo. Na klimaticky exponované lokalitě (Trojmezná) se stav olistění v průběhu doby sledování jen nevýrazně zhoršoval, respektive stagnoval. V r. 2001 se však na této ploše rozsah žloutnutí výrazně snížil. Přihnojení se tak projevilo příznivě ve zdravotním stavu smrkových porostů, a to již prakticky prvním rokem. Plochy budou samozřejmě sledovány i nadále s tím, že maximum účinků by se teprve mělo projevit v příštích letech. Výsledky prakticky jednoletého působení hnojiv na stav asimilačního aparátu smrků jsou povzbudivé.

Závěry

Pomalá účinnost sledovaných materiálů a v některých případech extrémní stanovištní podmínky vedou ke značné časové prodlevě mezi aplikací a maximem účinnosti hnojiv. V tom však spočívá i velká výhoda ověřovaných typů: ani při méně odborné aplikaci a v méně přesně odhadnutých poměrech se nelze obávat výraznějších negativních dopadů chemické meliorace na životní prostředí. Lesní ekosystém může lépe využít i v narušených podmínkách pozvolné zpřístupňování živin a obnovit úroveň narušených biocyklů. V kombinaci s dalšími lesopěstebními opatřeními se tak sledovaná hnojiva mohou stát cenným pomocníkem ve zlepšování zdravotního stavu antropogenně narušených lesních porostů.

Poznámka:

Tento příspěvek vznikl díky grantové podpoře MŠMT v rámci řešení projektu MSM 414100006 – Lesní hospodářství v ekonomicky a ekologicky limitních podmínkách(Česká republika)