VYHODNOCENÍ LENÍCH KULTUR A VÝSEVŮ PO APLIKACI POMALU ROZPUSTNÉHO LESNÍHO HNOJIVA SILVAMIX®MG

1. Úvod

V této zprávě uvádíme výsledky ověřování účinnosti pomalu rozpustného lesního hnojiva SILVAMIX® MG první rok po aplikaci v různých oblastech Slovenska.
Pro ověřování účinnosti byly vybrány následující formy hnojiva:

• prášková forma SILVAMIX® MG (v lesních školkách - výsevy a sazenice)

• tablety (hmotnost 10 g) SILVAMIX® MG (v lesních školkách - výsevy, obalované sazenice, výsadby a kultury na holinách a v podsadbách).

Složení aplikovaného hnojiva SILVAMIX®MG je uvedeno v následující tabulce:

Testování hnojiva SILVAMIX® MG proběhlo:
ve školkách

• na výsevových plochách, kde jsme sledovali vliv hnojení na růst mladých vývojových stadií různých dřevin,

• na obalovaných sazenicích,u kterých jsme se soustředili na účinek hnojiva na růst nadzemních částí a především na vývoj kořenového systému

při melioracích kultur

• na nových (letošních) výsadbách na extrémních stanovištích
• na podporu růstu u víceletých výsadeb lesních dřevin v kyselých imisních oblastech.

Metodika, experimentální materiál a cíl práce

Pokusné plochy, na kterých jsme testovali tabletované hnojivo SILVAMIX®MG, jsou založené v lesních oblastech Slovenska: Nízké Tatry, Poľana, Veľká Fatra, Stredné Beskydy (Oravské Beskydy). Základní charakteristiky výzkumných ploch, které jsme založili na testovaní vlivu hnojiva SILVAMIX®MG, jsou v tabulce 1.

Tabulka 1:

Lokalizace a základní charakteristiky výzkumných ploch založených na sledovaní vlivu hnojení lesního hnojiva SILVAMIX® MG

Výzkumné plochy se nalézaly v provozních výsadbách 4., 5., 6. a 7 lesního vegetačního stupně, v nadmořské výšce 700 až 1450 m.n.m., na kterých se v minulých letech realizovala ozdravná opatření.

Výzkum probíhal v kyselých imisních oblastech, na lesních půdách charakterizovaných značnou aciditou, proto se potřeby hnojení realizovaly až po zpracování analýz stavu živin.

Na OZ Kriváň bylo hnojivo aplikováno na stanoviště, které vykazuje na základě rozborů půdy dobrou zásobu živin a zvýšenou kyselou reakci vzhledem k optimu. Pozornost jsme soustředili na ověření faktu, zda aplikace hnojiva přispěje k rychlejšímu růstu vysazovaného sadbového materiálu a tím i k rychlejšímu zabezpečení kultur.

Ve vybraných porostech (OZ Beňuš, Kriváň, Námestovo, Slovenská Ľupča) jsme v jarním období roku 2000 (ještě před aplikací hnojiva SILVAMIX®MG) odebrali půdní vzorky na zjištění stavu živin v půdním profilu. Tabletované hnojivo jsme aplikovali po obvodu kořenového systému čtyř druhů dřevin: smrk obecný (Picea abies/L./Karst.), jedle bělokorá (Abies alba MILLER), modřín opadavý (Larix decidua Mill.) a buk lesní (Fagus silvatica L.) v množství 2, 4 a 6 tablet k jedné sazenici (tablety o hmotnosti 10 g). Na kažké ploše jsme nechali kontrolní variantu bez hnojení.

U všech sledovaných jedinců z jarního zalesňování (rok 2000), ale i u starších výsadeb ( z let 1997,1998,1999) jsme provedli před hnojením základní biometrické měření sazenic (výška, šířka v kořenovém krčku). Po skončení vegetačního období (podzim 2000) jsme biometrická měření všech sledovaných jedinců zopakovali. U nových výsadeb jsme navíc sledovali ujmutí a hodnotili jsme zdravotní stav všech sledovaných výsadeb. Cílem našeho výzkumu na pokusných plochách bylo sledovat účinky pomalu rozpustného hnojiva SILVAMIX®MG na ujmutí, ale také na přírůstek (výškový, šířkový) a následný adaptační proces sazenic v prvním roce po výsadbě na různých stanovištích.

Hnojivo SILVAMIX®MG (400 g/m2 ) v práškové formě jsme po konzultaci s pěstitelem LS Zákamenné použili na dohnojování letošních školkových sazenic smrku (2+0) a jedle (2+0) v místní školce Tanečník.

Dalším sledovaným pokusem s aplikací práškového hnojiva SILVAMIX®MG (v množství 150, 300 a 500 g/m2 ) byly výsevy dubu ve školce na Biologickej základni Stráž - Zvolen. Zde jsme vyhodnocovali také vliv tabletované formy hnojiva na obalované sazenice smrku, modřínu a javoru horského (rozpojitelné obaly, velikost 0,7 l), přičemž tablety se přidaly do obalů v různém množství. (1 nebo 2 tablety na obal). Dřeviny, které byly pěstovány v kontejnerech umístěných na černé folii, měly v průběhu vegetačního období pravidelnou závlahu pomocí klasického zavlažovacího zařízení.

VÝSLEDKY

Tabletovaná forma SILVAMIX® MG - OZ Námestovo

Výsledky měření po prvním vegetačním období prokázaly různorodé, ale především pozitivní efekty hnojení vzhledem ke kontrole. Rok 2000 patřil k rokům s neobyčejně malým množstvím srážek. Tato skutečnost mohla velkou měrou ovlivnit a zeslabit hnojivý efekt tablet v prvním vegetačním období po jejich aplikaci. Lze logicky předpokládat, že použití hnojiva těsně po výsadbě podpoří růst kořenového systému, přičemž ze sazenic nemusí být odčerpávány živiny pro jeho výstavbu. Tím lze dosáhnout zvýšení adaptability dřeviny na změnu prostředí a zároveň snížit procento ztrát při zalesňování. Účinnost hnojivých tablet na ujmuti se v prvním roce ale nebyla průkazná, pravděpodobně také proto, že celé vegetační období se vyznačovalo již vzpomínaným nedostatkem vláhy, příp. nepravidelným rozdělením srážek (v průběhu měsíce i 20 dní bez srážek) a tím celkově vyššími ztrátami při zalesňování v rámci celého Slovenska.

Výzkum vlivu hnojiva probíhal na lesních půdách charakterizovaných značnou aciditou. Výsledek analýzy vzorků z porostů (LS Zakamenné) svědčí o tom, že půda je na těchto lokalitách kyselá, což odpovídá i typologické charakteristice porostů. Svědčí o tom hodnoty pH i výměnné acidity. Aktivní půdní reakce (pH - H2O) byla v porostech v obou hodnocených hloubkách (0-10 cm, 15-30 cm) nižší než 4,0. Obsah humusu byl poměrně vysoký, půda silně humózní (až zrašeliněná), obsah celkového dusíku byl také poměrně příznivý. Obsah přípustného draslíku byl dobrý, obsah přístupného hořčíku a zejména vápníku nízký až velmi nízký. Přestože obsah fosforu v lesních půdách je všeobecně většinou nízký, v některých případech naměřenou hodnotu hodnotíme jako velmi nízkou až extrémně nízkou. Vzhledem k této skutečnosti byla aplikace hnojiva SILVAMIX®MG na těchto plochách opodstatněná.

Výsledky analýz často poukazují na velké rozdíly v půdním profilu. Na vybraných stanovištích jsme se rozhodli použít hnojení hlavně z důvodu rychlejšího růstu smrkové kultury, která byla v prvních letech po výsadbě značně utlačovaná burinou. Můžeme konstatovat, že na těchto lokalitách dosahovaly smrkové jedince po pohnojení výrazně větších přírůstků ve výšce i šířce než nehnojené (viz tab. 2 a 3). Je nezbytné podotknout, že vzhledem k lokalizaci v terénu se pravděpodobně v průběhu vegetačního období na těchto plochách neprojevoval tak výrazný vláhový deficit.

Tabulka 2: Průměrné růstové parametry smrku obecného na holině v lokalitě LS Zákamenné před aplikací a po aplikaci hnojiva Silvamix®MG se statistickou významností zjištěných rozdílů

p<0,05 (rozdíly u variant se stejnými písmeny nejsou statisticky významné), n=50 v každé variantě vysvětlivka:šířka v k.k –šířka v kořenovém krčku

Přírůstky dřevin, ovlivněné hnojením v prvním vegetačním období, které jsou uvedeny v tabulkách, je třeba hodnotit jako úvodní. Přesnější efekt aplikovaného hnojiva na růst dřevin bude možné předložit po ukončení alespoň dvouletého pozorování, kdy se předpokládá intenzivnější uvolňování živin z tablet. Naproti tomu můžeme u některých porostů konstatovat, že se začínají projevovat významné rozdíly ve výškových přírůstcích, především u smrku a jedle. Neprojevily se ale statisticky významné rozdíly mezi hnojenými a nehnojenými sazenicemi buku a jedle (na holině i v podsadbách) vysázenými na jaře r. 2000 (proto tyto hodnoty v tabulkách neuvádíme).

Statistické rozdíly ve výškovém přírůstku hnojených a nehnojených sazenic jsme zaznamenali u tříleté výsadby smrku (tabulka 3). Jedná se o plochu, na které byly dobré vláhové poměřy (niva u potoka) a také tablety se v prostoru kořenového systému při vizuálním hodnocení zdály být více nabobtnalé než na sušších stanovištích. Na ploše nebyly v průběhu vegetačního období zaznamenány ani vyšší ztráty způsobené suchem. Sazenice dosahovaly už rozdílných relativních výškových přírůstků, které závisely na množství aplikovaného hnojiva. Např. smrky se 6 tabletami - 31,4 % relativní výškový přírůstek, 4 tablety - 28,1%, 2 tablety - 23,0 % a kontrola bez tablet - 18,5 %. U ostatních výsadeb na lokalitě LS Zákamenné jsme v prvním roce nezaznamenali významné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení (ani ve výšce ani v šířce kořenového krčku).Můžeme konstatovat, že jsme pozorovali pouze menší vizuální změny ve zbarvení asimilačních orgánů (smrk, jedle). Tmavozelené zbarvení jehličí bylo výraznější u jedinců s vyšším počtem aplikovaných tablet (6 a 4 kusy).

Tabulka 3: Průměrné růstové parametry smrku obecného na holině v lokalitě LS Zákamenné před aplikací a po aplikaci hnojiva Silvamix®MG se statistickou významností zjištěných rozdílů

p<0,05 (rozdíly u variant se stejnými písmeny nejsou statisticky významné), n=50 v každé variantě

OZ Beňuš

V porostech 7. lvs (nadmořská výška 1400 m) na LS Beňuš jsme aplikovali tabletované hnojivo SILVAMIX®MG v jarním období roku 2000 u výsadeb Jiffy semenáčků smrku (k 1+0) vysázených v podzimním období roku 1999. I zde jsme podle návodu výrobce aplikovali různé množství tablet vtlačením do půdy ke kořenovému systému (6, 4, 2, 0 ks).

Zpracované biometrické charakteristiky už po prvním roce hnojení poukazují na pozitivní vliv hnojiva (tabulka 4). Už v prvním roce dosahovaly hnojené smrkové sazenice téměř 100 % výškový přírůstek, přičemž kontrola měla asi 60 % výškový přírůstek. Projevily se statisticky vysoce významné rozdíly mezi hnojenými a nehnojenými smrky. . Pozorovali jsme také výrazné vizuální změny v barvě jehličí. Sytě zelenou barvu jehlic měly výsadby smrků s aplikací nejvyššího množství hnojiva (6 tablet). Je třeba podotknout, ze v těchto polohách a nadmořské výšce se neprojevil v průběhu vegetačního období vláhový deficit. Měsíční úhrn srážek se pohyboval okolo dlouholetého normálu.

  Tabulka 4: Vliv aplikace různého množství tabletovaného hnojiva SILVAMIX®MG na růst jednoletých Jiffy semenáčků smrku v prvním roce hnojení na ploše Jasienok (LS Beňuš)

p<0,05 (rozdíly u variant se stejnými písmeny nejsou statisticky významné), n=50 v každé variantě

OZ Kriváň

Samotné testování hnojiva SILVAMIX®MG na OZ Kriváň výrazně ovlivnily srážky během vegetačního období roku 2000 (tabulka 5).

  Tabulka 5:  Úhrn srážek (mm) během vegetačního období 2000 (stanice Snohy)

Z tabulky je zřejmé, že intenzita srážek v květnu a v červnu dosáhla jen 38 %, resp. 33 % úrovně proti normálu. Tento fakt se projevill ve velmi nízké ujmutosti sadbového materiálu (tabulka 6).

  Tabulka 6:  Průměrné růstové parametry smrku, jedle a modřínu na holině v lokalitě LS Poľana před a po aplikaci hnojiva SILVAMIX®MG

1* měřeno 11 ks, 2* měřeno 15 ks, 3* měřeno 10 ks

Z tabulky 6 je zřejmé, že extrémní sucho během vegetačního období způsobilo vysoké ztráty na testovaných plochách. V jarním období byly tablety aplikovány ke 20-ti sazenicím/variantu, ale v podzimním období byl měřitelný výškový a šířkový přírůstek pouze u variant se 6 tabletami. Z podzimního měření byly vyloučeny jedince se zaschnutým terminálním vrcholem a proto nejsou u těchto variant v tabulce uvedeny žádné údaje. Rozhodujícím faktorem pro ujmutí a následný růst bylo v tomto případě sucho, které mělo také vliv na malý rozpad tablet. Dalším faktorem, který způsobil pomalejší rozpad tablet, byl termín jejich aplikace (konec června je podle výrobce nejzazším termínem pro jejich aplikaci).

OZ Slovenská Ľupča

Tabulka 7:  Průměrné růstové parametry podsadby smrku na lokalitách Kabanec a Studienec LS Brusno před a po aplikaci hnojiva SILVAMIX®MG se statistickou významností získaných rozdílů

p<0,05 (rozdíly u variant se stejnými písmeny nejsou statisticky významné), n=50 v každé variantě

Prášková forma SILVAMIX®MG

Lesní školka Tanečník - OZ Námestovo

Výsledky aplikace práškového hnojiva na záhonech se školkovým smrkem a jedlí (školka Tanečník) jsou po prvním vegetačním období průkaznější než výsledky vlivu hnojivých tablet při zalesňování. Už v prvním roce se u obou dřevin projevuje účinek hnojiva na výškovém i šířkovém přírůstku. (tabulka 8).

Tabulka 8:  Průměrná výška nadzemních části a šířka kořenového krčku dvouletých semenáčků smrku a jedle a statistická významnost rozdílů po aplikaci hnojiva SILVAMIX®MG ve školce Tanečník – OZ Námestovo

p<0,05 (rozdíly u variant se stejnými písmeny nejsou statisticky významné), n=50 v každé variantě

Velmi významné rozdíly jsme zaznamenali u obou dřevin ve výšce a v šířce kořenového krčku mezi hnojenými a nehnojenými sazenicemi. Velmi dobrou účinnost hnojiv SILVAMIX® v lesní školce, a to dokonce už v prvním roce po aplikaci, uvádějí i autoři Podrázský a kol.(2000). My jsme zaznamenali až o 30 % větší relativní výškový přírůstek hnojených semenáčků proti nehnojeným. Po prvním roce byly hnojené školkové sazenice jedle o 18 % a smrku o 20 % vyšší než nehnojené. Také v šířce kořenového krčku byly hnojené sazenice obou dřevin asi o 25 % silnější než nehnojené (Foto 3 a 4).

Školka BZ Veľká Stráž - LVÚ Zvolen

Na základě výsledků hnojení práškovým hnojivem SILVAMIX®MG na výsevových plochách (dub, buk) můžeme konstatovat, že aplikované hnojivo už v prvním vegetačním období výrazně ovlivnilo nejen výškový, ale také šířkový přírůstek dvouletých semenáčků dubu (tabulka 9).

Tabulka 9:  Průměrná výška nadzemních častí a šířky kořenového krčku dvouletých semenáčků dubu a statistická významnost rozdílů při různých dávkách hnojiva SILVAMIX®MG v školce BZ Stráž

p<0,05 (rozdíly u variant se stejnými písmeny nejsou statisticky významné), n=50 v každé variantě

Z tabulky 9 je zřejmý příznivý vliv hnojení hnojivem SILVAMIX®MG na růst dubových semenáčků. Při aplikaci 500 g/m2hnojiva jsme naměřili 330 % výškový přírůstek a stejně významně se zvýšil průměr kořenového krčku. Při aplikaci 150 a 300 g/m2 byl dosažen 100 %, respl 150 % výškový přírůstek. Naproti tomu u kontrolní varianty byl zjištěn pouze 36 % výškový přírůstek. Při posuzování účinku hnojiva jsme kromě kvantitativních ukazatelů (výškový a šířkový přírůstek) věnovali pozornost také kvalitativním znakům sadbového materiálu (vyzrálost terminálního výhonku). I při dávce 500g/m2 dokázala nadzemní část vyzrát a také semenáčky si zachovaly kvalitní kořenový systém (dostatek jemných kořínků (foto 5 a 6). Mezi další výhody použití hnojiva SILVAMIX®MG v lesních školkách patří, že jeho aplikace je jednoduchá a nepoškozuje listovou plochu. Vlastní aplikace hnojiva se uskutečnila 13. května, tedy v době, kdy semenáčky měly vyvinuté listy. Velká část hnojiva zůstala na listech nebo na stoncích, ale nebylo zaznamenáno žádné poškození asimilačních orgánů semenáčků. Tuto výhodu hnojiva SILVAMIX®MG uvádí ve své práci také Kučera (1994).

Co se týká problému zaplevelení, byly záhony v jarním období ošetřeny postřikem Roundup. Během vegetačního období nebyl zaznamenán výskyt plevele. Je ale potřeba zdůraznit, že případná aplikace hnojiva na plochu ve školce může vést k výraznému zaplevelení plochy a tyto záhony je proto třeba ošetřovat meziřádkovým postřikem. Obecně se použití hnojiv řady SILVAMIX® jeví jako efektivní, především v malých školkách, kde ho lze přímo přidat do připravovaných substrátů (důležité je ale ošetření substrátu proti plevelům a důkladné, rovnoměrné rozmíchání hnojiva). Aplikace hnojiva je jednoduchá, nepoškozuje nadzemní část semenáčků.

Velkou výhodou je jeho dlouhodobé působení, protože v následujícím roce postačuje provést na základě růstu a vývoje sadbového materiálu jednorázové hnojení na list.

Tabletovou formu SILVAMIX®MG jsme v jarním období roku 2000 aplikovali do substrátu v obalech sadbového materiálu smrku, modřínu a javoru horského. V podzimním období jsme provedli měření výšky nadzemní části a šířky kořenového krčku jednotlivých vyznačených jedinců u všech tří dřevin. Tyto biometrické parametry jsou uvedené v tabulce 10.

Tabulka 10:  Průměrná výška nadzemních částí, šířka kořenového krčku a statistická významnost rozdílů obalovaných sazenic smrku, modřínu a javoru horského hnojených SILVAMIXEM®MG ve školce BZ Stráž   (Jeseň 2000)

p<0,05 (rozdíly u variant se stejnými písmeny nejsou statisticky významné), n=50 v každé variantě

Z tabulky 10 je zřejmé, že vliv hnojení tabletami SILVAMIX®MG na růst obalovaného sadbového materiálu se během první vegetační periody neprojevil. Tato skutečnost byla způsobena zřejmě pomalým rozkladem tablet a tedy pomalým uvolňováním živin. Také autoři Salaš a kol.(1998) uvádějí, že dokonce při kontrole po ukončení třetího roku vegetace byly ještě dobře viditelné rozpadlé zbytky tablet v substrátu.

V posledních letech proběhlo sledování stavu výživy lesních porostů na Slovensku i v České republice, které upozornilo na problematiku nedostatku hořčíku ve výživě dřevin. Dokazuje to také souvislost mezi nedostatkem hořčíku ve výživě a defoliací porostů. Je zřejmé, že finanční náklady na aplikaci hnojiva jsou poměrně vysoké. Proto je třeba důkladně zhodnotit celkový přínos hnojiva na základě sledování účinků hnojiva po dobu více vegetačních období. Jde především o kultury, u kterých má hnojení operativní charakter a slouží jako prostředek na rychlejší zabezpečení kultur. Na druhé straně při úpravě půdního prostředí hnojením, které považujeme za základní hnojení půdy, je potřeba kalkulovat s tímto hnojením jako s nezbytným prostředkem k uskutečnění úspěšné umělé obnovy porostů (jde hlavně o imisní oblasti, degradované půdy a extrémně chudá stanoviště).

4. Částečné závěry a doporučení, vyplývající z dosavadních výsledků

Na základě dosažených předběžných výsledků (po prvním roce) s testováním pomalu rozpustného hnojiva SILVAMIX®MG je možné konstatovat:

• výsledky testování potvrdily fakt, že hnojivo SILVAMIX®MG patří mezi pomalu rozpustná hnojiva

• vlastní aplikace SILVAMIX®MG (tabletová forma) je rychlá, jednoduchá a je možná přesná lokalizace hnojiva

• rozklad tablet a vlastní uvolňování živin závisí na vlhkosti půdy a případné sucho ve vegetačním období výrazně zpomalí rozklad tablet a uvolňování živin

• hnojivo SILVAMIX®MG neprokazovalo v našem případě pozitívní účinek na ujmutí sadbového materiálu. Při aplikaci hnojiva (přímo při výsadbě) byl velkou otázkou pozitívní účinek hnojiva na vlastní ujmutost, vzhledem k nedostatečným vláhovým poměrům. Ujmutí sadbového materiálu závisí především na vnitřních kvalitativních znacích (obsah vody v pletivech, schopnost obnovy růstu kořenů) a následné hnojení může ovlivnit výraznější výškový přírůstek a zvýšit konkurenční schopnost proti plevelům, především u víceletých kultur

• práškové hnojivo SILVAMIX®MG použité na hnojení školkových sazenic smrku a jedle ve školce se projevilo už po prvním vegetačním období pozitivně (výrazně ovlivnilo růstové parametry)

• velmi příznivý vliv práškového hnojiva SILVAMIX®MG byl zaznamenán na růst nadzemních částí a u kořenového systému dvouletých dubových semenáčků

Doporučení

• před aplikací jakéhokoliv hnojiva je třeba provést analýzu půdních poměrů. Na základě těchto údajů lze v závislosti na chemickém složení hnojiva zvolit vhodnou dávku, příp. druh hnojiva

• pro objektivní posouzení vlivu pomalu rozpustného hnojiva SILVAMIX®MG (tabletová forma) na růst a vývoj založených kultur je třeba provést měření i v následujících vegetačních obdobích po vlastní aplikaci hnojiva. Teprve na podkladě zhodnocení minimálně po dobu dvou vegetačních období je možné objektivně zhodnotit vliv hnojení na lesní kultury a také celkovou ekonomickou efektivnost tohoto opatření

• aplikaci hnojiva provést na minimálně rok starých kulturách. Při hnojení letošních výsadeb vzniká nebezpečí velkých finančních ztrát v důsledku hnojení i těch jedinců, které se neujmou z důvodů špatné kvality sadbového materiálu

• optimálním řešením je aplikace hnojiva v jarním období po roztání sněhu, kdy je v lesní půdě dostatek vláhy, která zabezpečí rozklad tablet a uvolnění živin, čímž se pozitivní efekt hnojení projeví ještě v prvním vegetačním období. V úvahu přichází otestování aplikace hnojiva v podzimním období (před prním sněhem). Tento způsob by zmírnil nárazovost práce v jarním období.

• při aplikaci hnojiva je třeba soustředit se na dřeviny, které trpí největším šokem z přesazení a na dřeviny, které jsou v obnovném zastoupení v menší míře a jejich adaptační schopnost je nižší v porovnání s dominantní dřevinou

• aplikace hnojiva je vhodná na nepřístupných stanovištích, kde vlivem podmínek prostředí jsou problémy s odrůstáním kultur a jejich následným zapojením (mrazové polohy, velký výskyt plevele apod.)

• není možné generalizovat konkrétní výsledky hnojení lesních dřevin, je třeba přistupovat ke každé aplikaci hnojiva individuálně na základě konkrétních podmínek

• aplikace hnojiva SILVAMIX®MG v práškové formě je vhodná také v lesních školkách. Účinek hnojiva trvá min. 2 roky, takže v prvním roce není třeba dohnojovat a v následujících letech postačuje jako doplňkové hnojení. Po hnojení je ale potřeba věnovat pozornost zaplevelení, které se projevilo při našem testování. Řešením je aplikace hnojiva do výsevových substrátů, které jsou ošetřeny proti klíčení plevelů. Při aplikaci hnojiva na volné plochy je třeba vyřešit chemickou ochranu proti plevelům.

Výsledky předběžných výzkumů provedených v roce 2000 na provozních výsadbách nelze uzavřít a zevšeobecnit pro krátkou dobu sledování. Můžeme pouze načrtnout některé z předcházejících závěrů a doporučení. V průběhu následujícího roku (příp. i dalších let) budeme výsadby pozorovat a vyhodnocovat účinek hnojení při dalším adaptačním procesu sazenic. Pro objektivnější zjištění vlivu hnojiva SILVAMIX®MG budou založeny další pokusné plochy v oblastech s imisním zatížením (Spiš, Kysuce) a také na základě těchto nových informací bude možno navrhnout vhodné meliorační postupy při umělé obnově lesa. Právě tyto postupy a jejich správná aplikace pomohou zabezpečit rychlou a úspěšnou obnovu lesa v těchto imisních oblastech.

Literatura

Kučera, J. 1994: Vyhodnocení účinnosti aplikace lesního práškového pomalu rozpustného hnojiva SILVAMIX®MG v lesní školce Krásné Pole. In: SILVAMIX® speciální tabletovaná a prášková dlouhodobě rozpustná hnojiva. Vydal ECOLAB ZNOJMO spol. s r.o.

Podrázský, V., Remeš, J. a Kratochvíl, J. 2000: Výsledky zkušební aplikace lesních hnojiv řady SILVAMIX® v lesním hospodářství. In: SILVAMIX® speciální tabletovaná a prášková dlouhodobě rozpustná hnojiva. Vydal ECOLAB ZNOJMO spol. s r.o. 

Salaš, P. Řezníček, V. Lišková M., 1998: Možnosti využití lesních pomalu rozpustných tabletovaných hnojiv řady SILVAMIX® v okrasném zahradnictví a v lesním hospodářství. In: SILVAMIX® speciální tabletovaná a prášková dlouhodobě rozpustná hnojiva. Vydal ECOLAB ZNOJMO spol. s r.o.

Zvolen, březen 2001