TEST ÚČINNOSTI TABLETOVANÝCH HNOJIV SILVAMIX® FORTE OVĚŘOVANÝ NA VYBRANÝCH MOKŘADNÍCH ROSTLINÁCH

Ve vegetačním období r. 2000 provedeno testování účinnosti tabletovaných hnojiv SILVAMIX® FORTE na vybraném sortimentu mokřadních rostlin. Sortiment byl zvolen na základě úvah o perspektivách využití těchto hnojiv jednak při zakládání parkových a zahradních vodních nádrží (rybníků), jednak při revitalizaci stávajících či vznikajících vodních nádrží a toků (např. po úpravách a regulacích).

Přesvědčili jsme se o tom, že v praxi jsou pro výsadbu těchto rostlin poskytovány velmi často plochy pokryté na živiny velmi chudým materiálem (jíly, štěrkopísky). V tom případě by aplikace pomalu rozpustných hnojiv mohla významným způsobem pomoci vysazovaným rostlinám překonat období stresu po výsadbě a umožnit jim rychlé zakořenění v substrátu a růst.

Sortiment rostlin byl proto volen tak, aby zahrnoval rostliny jednak výrazně okrasné (kosatec žlutý, orobinec nejmenší, leknín bílý), jednak rostliny plnící navíc významnou ekologickou funkci jako součást litorálního pásma vod (šmel okoličnatý, šípatka střelolistá, žabník jitrocelový). Současně jsme testovali, jaká dávka hnojiv se nejlépe projeví na růstu testovaných rostlin s cílem minimalizovat náklady na aplikaci na jedné straně a vyhnout se předávkování hnojiv, které by mohlo vyvolat negativní vliv na růst rostlin.

Metodika

Pro test byly vybrány následující rostliny:

Iris pseudacorus L. - kosatec žlutý

Ekologie:

Patří mezi evropské (mediteránní) druhy. Na území naší republiky se vyskytuje roztroušeně hlavně v teplejších oblastech státu, v nížinách a pahorkatinách. Roste roztroušeně na pokrajích rybníků, na březích stojatých a tekoucích vod, v lesních tůních, příkopech, v pobřežních houštinách a rákosinách a na mokrých loukách.

Původ pokusných rostlin:

Rostliny pro pokus byly získány z melioračního kanálu procházejícího loukou u města Lednice. Z oddenků byly připraveny krátké (3- 5 cm) oddenkové řízky s rostoucími listovými výhony.

Butomus umbellatus L. - šmel okoličnatý

Ekologie:

Rostliny se vyznačují širokou ekologickou přizpůsobivostí vůči výšce vodního sloupce i proudivosti vody. Přednost však dávají mělkému litorálu stojatých zabahnělých vod, najdeme je však i v proudu nížinných toků v hloubce přes 1 m, kde však zpravidla nikdy nekvetou.

Původ pokusných rostlin:

Krátké oddenkové řízky s rostoucími listovými výhony byly připraveny z oddenků rostlin, sbíraných v litorálu zámecké řeky Dyje v Lednickém parku.

Typha minima HOPPE - orobinec nejmenší

Ekologie:

Roste především v plochém litorálu stojatých nebo pomalu tekoucích čistších a chladnějších vod, v klidných vedlejších ramenech vodních toků a zátokách na půdách zásaditých a bohatých na vápník ale též na písčitém pobřeží, v nížinách a podhůří, u nás jen výjimečně, spíše v podunajské nížině.

Původ pokusných rostlin:

Hrnkované rostliny byly získány nákupem u fy. Hornbach v Brně. Po vyklopení z kontejnerů byly z trsů odděleny skupiny po 3-4 výhonech i s příslušnou částí zakráceného oddenku a ty byly vysazovány.

Sagittaria sagittifolia L. - šípatka střelolistá

Ekologie:

Roste v litorálním pásmu stojatých a pomalu tekoucích vod, při čemž dává přednost zabahnělému litorálu. Plného vývinu dosahuje při hloubkách vody 30- 50 cm. Roste však i na vlhkém substrátu, kde se však vyvinou jen nízké, záhy kvetoucí rostliny.

Původ pokusných rostlin:

Rostliny byly získány z litorálu zámeckého rybníka v lednickém parku. Šlo o jedince vyrůstající z hlízek vytvořených mateřskou rostlinou na podzim předchozího roku.

Alisma plantago-aquatica L. - žabník jitrocelový

Ekologie:

Roste ve velmi mělkém litorálu stojatých a pomalu tekoucích, především zabahnělých vod a na rozdíl od šípatky, s níž se často vyskytuje, nepotřebuje pro svůj zdárný vývoj větší vrstvu vody. Často přechází i na vlhkou půdu nad hladinou, kde vytváří mohutné růžice listů.

Původ pokusných rostlin:

Rostliny byly získány z litorálu Zámeckého rybníka v lednickém parku. Šlo o jedince vyrůstající z hlízek vytvořených mateřskou rostlinou na podzim předchozího roku.

Nymphaea alba L. - leknín bílý

Ekologie:

Roste především ve vodách stojatých nebo nanejvýš na okraji velmi pomalu tekoucích vod vedlejších ramen řek. Dlouhý plazivý oddenek může kořenovat až v hloubkách kolem 2 m v substrátu jílovitém i písčitém. S oblibou obsazuje mrtvá či slepá ramena řek a nížinných tůní především v teplejších oblastech.

Původ pokusných rostlin:

Mateřské rostliny pocházely z matečnice MO ČSOP Břeclav. Oddenkové řízky musely být alespoň 5 cm dlouhé, aby byl zaručen úspěšný růst (menší řízky neobrazily).

Pokusné nádoby

Rostliny byly vysazovány do plastových kontejnerů o objemu 1 litru s výjimkou leknínu, který byl vysazován (vzhledem k velkým rozměrům oddenků) do 2 litrových kontejnerů z pálené hlíny. Kontejnery pak byly vloženy do plastových vaniček obdélníkového tvaru o rozměrech 40 x 35 x 13 cm, kontejnery leknínu do sklolaminátových kádí o rozměrech 90 x 90 cm, resp. 90 x 120 cm.

Závlahová voda

Vaničky byly plněny závlahovou vodou z řeky Dyje tak, aby kontejnery byly neustále ponořeny do 1/4 až 3/4 výšky ve vodě. Voda byla doplňována 2x týdně. Kádě s leknínem byly plněny do výše 50 cm vodovodní vodou a doplněny jen 2x během pokusu. Zde byl výpar podstatně menší a k částečnému průběžnému doplňování docházelo i při dešťových srážkách.

Substrá¡t pro výsadbu

Pro výsadbu byl použit na živiny chudý zahradnický substrát RKS I. U kontejnerů s leknínem byl povrch substrátu pokrýván vrstvou těžší zeminy s podílem jílu, aby při zatápění nedošlo k vyplavování lehkého zahradnického substrátu.

Dávkování tablet SILVAMIX® FORTE

Tablety hnojiva o váze 5 g byly dávkovány podle následujícího schématu:

rostliny č. 1-5: 1 tableta

rostliny č. 6-10: 2 tablety

rostliny č. 11-15: 4 tablety

rostliny č. 16-20: kontrola bez hnojiva

Tablety byly vkládány do kontejnerů takto: nejprve byly kontejnery naplněny asi do 1/3 substrátem, na něj položeny tablety, převrstveny zeminou asi do 1/2 výšky kontejneru, vsazena rostlina a zasypána zeminou po okraj kontejneru, která byla posléze mírně stlačena.

Časové schéma pokusu

Časové schéma muselo být upraveno podle vegetačního období jednotlivých rostlin, které se podle druhů navzájem dosti lišilo:

17.4.: výsadba Iris pseudacorus, Butomus umbellatus a Typha minima

1.5.: výsadba Alisma plantago-aquatica

13.-14.5.: výsadba Nymphaea alba a Sagittaria sagittifolia

5.7.: sklizeň Butomus umbellatus

21.7.: sklizeň Alisma plantago-aquatica

29.7.: sklizeň Sagittaria sagittifolia

8.9.: sklizeň Iris pse udacorus a Typha minima

22.9.: sklizeň Nymphaea alba

Pozdější výsadba některých rostlin ( Alisma plantago-aquatica, Sagittaria sagittifolia) byla způsobena tím, že dříve nebylo možno tyto rostliny z přírodních lokalit získat. Brzká sklizeň pak byl způsobena velmi rychlým průběhem vegetace a rychlým ukončením vývoje rostlin v důsledku extrémně teplého jara a extrémních letních teplot, kdy teplota vody ve vaničkách vystupovala až na 35 °C. Rostliny Alisma plantago-aquatica, Sagittaria sagittifolia a Butomus umbellatus byly sklízeny prakticky již při nastupujícím zasýchání listů.

Měření a fotografování

Vývoj rostlin byl sledován měřením zhruba ve čtrnáctidenních intervalech. Byla měřena výška rostliny (resp. délka listů) s výjimkou květních os, počítány listy a výhony. Toto však nemohlo být prováděno u leknínu pro křehkost listových řapíků, neboť hrozilo polámání a poškození rostlin. Dále byla zjišťována hmotnost vysazovaných a sklízených rostlin vážením po proprání a okapání vody. V měsíčních intervalech pak bylo prováděno fotografování pokusných rostlin na pozadí decimetrové sítě.

Zpracování výsledků měření.

Jako nejúčelnější se jevilo zpracování výsledků do aritmetických průměrů jednotlivých skupin (1 tableta, 2 tablety, 4 tablety, nehnojená kontrola) a vynesení těchto průměrů do čárových a sloupcových grafů. Pro názornost je přiloženo i 48 barevných fotografií ve 12 tabulích. Výsledky jsou natolik přesvědčivé, že si, podle našeho přesvědčení, získaný materiál nevyžaduje složitější statistickou analýzu.

Výsledky testu

Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus)

Pokus byl založen 17/4 2000 a musely být sklízeny již 5/7, kdy začaly listy zřetelně usýchat. Vegetační období tedy trvalo pouhých 80 dnů. Rostliny rostly zpočátku ve všech skupinách dobře; větší rozdíly se začaly projevovat po 2 týdnech. Zřetelně nejlépe rostly rostliny s 1 a 2 tabletami, zaostávala kontrola a nejhůře rostly rostliny se 4 tabletami. Po 6 týdnech však došlo ve skupině se 4 tabletami k výraznému zlepšení a tyto rostliny skončily ve většině parametrů jako nejlepší. Protože však příliš nepředčily skupinu se 2 tabletami, jeví se nám dávka 4 tablet jako zbytečně silná. Ve všech ukazatelích pak zaostaly rostliny s 1 tabletou a nejhůře dopadla nehnojená kontrola.

Závěrečné doporučení: Hnojení rostlině zjevně prospívá zejména v dávce 1-2 tablet

Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica)

Rostliny byly vysazeny až 2/5 2000 a sklízeny 21/7, kdy listy začaly zřetelně usýchat. Vegetační období tedy trvalo též jen 80 dnů. Rostliny zpočátku rostly velmi pomalu ve všech skupinách; k silnějšímu růstu došlo až po 3 týdnech, kdy se ihned začaly ukazovat rozdíly ve všech skupinách. Kontrola byla postižena usýcháním listů a teprve po 8 týdnech se tu rostliny přizpůsobily, začaly lépe růst a nasazovat na květ. Špatně rostly zpočátku též rostliny ve skupině se 4 tabletami, avšak přesto zřetelně lépe než v kontrole. Rostliny s 1 a 2 tabletami rostly velmi dobře, nejlépe ve skupině se 2 tabletami. Nejlepších výsledků ve většině parametrů bylo dosaženo ve skupině se 2 tabletami.

Závěrečné doporučení: Hnojení rostlin je žádoucí, nejlépe 2 tabletami. Hnojení 4 tabletami se jeví jako příliš silné.

Orobinec nejmenší (Typha minima)

Vysazení rostlin se uskutečnilo17/4, sklizeň 8/9, trvalo tedy vegetační období 161 dnů. Rostliny brzy po výsadbě rostly ve všech skupinách velmi špatně a k adaptaci došlo až po 4-5 týdnech. Pak však všechny skupiny reagovaly rychlým narůstáním do výšky, zmnožováním listů a nových výhonů. Největší výšky dosáhly rostliny ve skupině se 2 tabletami, největšího počtu listů a výhonů s 1 tabletou, stejně jako nejvyšší hmotnosti na konci pokusu. Dávka 4 tablet se ve všech ukazatelích jevila jako přehnojení.

Závěrečné doporučení: Hnojení rostlinám prospívá, dávka 1 tablety je plně dostačující.

Šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia)

Vysazení rostlin proběhlo poměrně pozdě - 14/5, neboť dříve nebylo možno rostliny pro pokus získat. Test musel být ukončen již 29/7, neboť rostliny začaly rychle usýchat. Vegetační období tedy trvalo 76 dnů. Na šípatkách se projevila též nevyhovující výška vodního sloupce, neboť praxe ukázala, že by jim vyhovovalo vyšší zatopení vodou (alespoň 2-3 dm nad úroveň kontejnerů). Rostliny během celého pokusu nevytvořily žádne další výhony a počet listů v kontrole a ve skupině 4 tablet dokonce vytrvale klesal až došlo k úplnému úhynu. Přesto však i tyto rostliny stačily ještě vytvořit kořenové hlízky, jejichž počet byl na závěr testu vyhodnocen. Rostliny rostly prakticky jen ve skupinách s 1 a 2 tabletami, při čemž skupina se 2 tabletami dosáhla jen nevýrazně lepších výsledků:

Závěrečné hodnocení: Rostliny se bez hnojení neobejdou, stačí však pouze 1 tableta. 4 tablety se jeví téměř jako toxické.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Výsadba proběhla dne 17/4, sklizeň 8/9; vegetační období tedy trvalo 161 dnů. Rostliny díky zásobním látkám v oddenku rostly poměrně dobře i když i ony potřebovaly určitý čas na adaptaci (staré listy postupně usýchaly). Rostliny dobře rostly pouze ve skupině s 1a 2 tabletami, kontrola nerostla vůbec nebo velmi špatně, dávka 4 tablet se projevovala zřetelně depresivně. Nejlepších výsledků ve všech parametrech dosahovala skupina se 2 tabletami.

Závěrečné hodnocení: Hnojení rostlin je nezbytné, jako nejlepší se jeví dávka 2 tablety. Dávka 4 tablet se projevuje jako přehnojení.

Leknín bílý (Nymphaea alba)

Výsadba proběhla 13/5, sklizeň 22/9 trvalo tedy vegetační období 132 dnů. Srovnání skupin mohlo být provedeno až po provedení sklizně z důvodů uvedených výše. Výsledky nepřinesly přesvědčivé rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Domníváme se že se tak stalo proto, že velikost oddenků a množství zásobních látek v nich bylo natolik dostačující pro růst a vývoj rostlin, že se vliv dávkovaných hnojiv během sledovaného období nemohl plně projevit. Jediný velmi patrný roszdíl byl ve zbarvení listů, jak je zřejmé z přiložené fotografie. Rostliny v kontrole jeví zřejmý nedostatek dusíku, o čemž svědčí světlezelená barva listů proti temně zelené barvě listů v kádi s dávkovanými hnojivy.

Závěrečné hodnocení: Účinek hnojiv se na rostlinách pěstovaných z oddenkových řízků přesvědčivě neprojevil, jeví se u nich tedy hnojení jako bezpředmětné.

Závěr

Výsledky testu vlivu tabletovaného hnojiva SILVAMIX® FORTE na vybraný sortiment mokřadních rostlin přinesl rozdílné výsledky, což svědčí o nestejných nárocích jednotlivých druhů rostlin na živiny.
Některé rostliny se bez hnojení vůbec neobešly a během pokusu uhynuly. Patří sem šípatka. Některé sice neuhynuly, ale téměř vůbec nerostly: žabník, kosatec, šmel.
Většině testovaných rostlin stačila dávka 1 tablety (5g) na 1 litr zeminy: šípatka, orobinec, jiným více vyhovovala dávka 2 tablet: žabník, šmel, kosatec.
Pro většinu testovaných rostlin se dávka 4 tablet jevila jako neúnosně silná: šípatka, kosatec, orobinec, žabník. Dobře ji snášel pouze šmel.
U rostlin z velkých oddenkových řízků se vliv hnojiva neprojevil (leknín).
Přidávání 1 tablety hnojiva SILVAMIX® FORTE ke každé sazenici při výsadbách v terénu zejména do chudých substrátů se jeví jako velmi účelné a prospěšné. Rostliny s dávkou hnojiva se rychleji adaptují na nové prostředí a bujněji rostou.
Z dosažených výsledků, různících se u jednotlivých druhů, je zřejmé, že spolehlivého účinku hnojiva bez negativního vlivu na vysazované rostliny by bylo možno jen podobným cíleným ověřovacím testem pro každý druh rostliny.