ovoceUREADUR 90TE detaillekninIMG_07740124148SILVAFERT 80TE0124219021020121360124224tablety 40124230Fotolia_87047461_M-ruzerajcataFotolia_65915395_M-dub-vetveFotolia_83659903_M-lipaFotolia_65566013_M-kytkytablety 3

STANOVISKO K POUŽÍVÁNÍ LESNÍCH HNOJIV ŘADY SILVAMIX® V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Hnojiva řady SILVAMIX® byla vyvinuta především pro přihnojování lesních dřevin. Tomuto použití odpovídá i jejich složení.

Základní otázkou však je, zda je vůbec nutné a žádoucí hnojiva v lesích porostech používat. Při posuzování této otázky je nutné vzít v úvahu tyto skutečnosti:

  • Lesy v České republice byly při osídlování vytlačeny vesměs na méně úrodná stanoviště. Lesní porosty na úrodných stanovištích, jaké jsou např. luhy, tvoří jen nepatrný podíl celkové výměry.

  • Během více jak tisícileté exploatace lesů byla z lesních ekosystémů odčerpána bez náhrady obrovská množství biogenních prvků.

  • Od druhé poloviny minulého století se do lesních půd v celé střední Evropě dostávají v kyselém spadu velká množství síry (odhad je 6000 kg na 1ha) a tomu odpovídající množství protonů. To způsobuje další, velmi výrazné ochuzení lesních půd.

  • V současné době jsou proto lesní půdy u nás i ve střední Evropě vůbec, velmi silně až extrémně kyselé, velmi chudé na vápník, hořčík, draslík; pomístně vystupují i nedostatky fosforu a stopových prvků.

  • Na rozdíl od některých území ve střední a v západní Evropě, nebylo možné v našich podmínkách prokázat nadměrnou depozici dusíku a eutrofizaci lesních ekosystémů tímto prvkem.

  • V organickém horizontu lesních porostů jsou sice běžně poutána poměrně značná množství živin, Tyto živiny jsou však běžně těžko přístupné, jejich mineralizace je ztížena právě extrémní kyselostí, event. Přímým nepříznivým vlivem imisí, spadem těžkých kovů a rizikových prvků vůbec.

  • Minerální výživa v našich lesních porostech na velkých plochách je ovlivněna nedostatky hořčíku, vápníku, některých stopových prvků, a stále na velkých plochách i dusíku. To se projevuje karencemi jak ve starších porostech, tak v kulturách i na velkých plochách v celé řadě oblastí. Velmi výrazné jsou poruchy výživy zejména ve vyšších polohách.

  • Jedním ze zásadních úkolů lesního hospodářství, který má zajistit vyšší stabilitu lesů i s ohledem na očekávané klimatické změny je významně v lesích zvýšit zastoupení cílových listnatých dřevin. Ty jsou však vesměs na úrodnost půdy podstatně náročnější než v současnosti převažující jehličnany.

Pro obnovu lesních porostů a udržení jejich zdravotního stavu i produkce na odpovídající úrovni, je proto na velkých plochách meliorace půd a zvýšení přístupných zásob živin velmi nutné. Zejména při výsadbě je žádoucí podpořit růst a vitalitu vysázených dřevin. Místy je takový zásah pro jejich přežití vůbec, nezbytný.

 

U lesních hnojiv řady SILVAMIX® existuje řada prací v lesnické i zahradnické literatuře, které prokazují jejich účinnost a jejich dlouhodobé působení. Pomalejší uvolňování zejména dusíku do půdy ve srovnání s běžně používanou dusičnanovou nebo čpavkovou formou je pro počáteční vývoj dřevin nespornou výhodou.

 

Pomalejší uvolňování živin z hnojiv SILVAMIX® je však významné i pro eventuální ovlivnění životního prostředí. Především však je nutné zdůraznit, že celkové množství živin, které se v těchto hnojivech běžně aplikují, je ve srovnání s celkovou zásobou živin v nadložním humusu a v organické hmotě velmi malé. Zásoba živin v humusu a v povrchové vrstvě minerální půdy je však lesním dřevinám často nepřístupná, nebo jen omezeně přístupná z důvodů výše uvedených.
V doporučených dávkách lesních hnojiv řady SILVAMIX® při zakládání lesních kultur se aplikuje cca 20-50 kg N, 6-20 kg P, 7-45 kg K a 7-25 kg Mg na 1 ha. Půdní zásoby dusíku jsou běžně jen v nadložním humusu o dva řády, u fosforu, draslíku a hořčíku nejméně o jeden řád vyšší. Při aplikaci hnojiv jde však o živiny, které jsou sazenicím dobře přístupné a proto je jejich účinnost vysoká. Ani tato množství, ani forma, ve které jsou živiny aplikovány nemohou v žádném případě zatížit životní prostředí. Podstatná část z nich přejde během 2-3 let do biomasy nového porostu a zůstává zde dlouhodobě vázána.
Tím, že se hnojením stimuluje růst sazenic a urychluje zapojení kultury, obnovuje se narušený koloběh látek mezi porostem a půdou. To snižuje nebezpečí vodní eroze a zhoršení kvality odtékající vody z ploch.
Jednoznačně lze tedy prohlásit, že použití lesních hnojiv řady SILVAMIX® při dodržení doporučeného dávkování životní prostředí nepříznivě neovlivní.

 

Běchovice u Prahy, 3.5.1999