POUŽITÍ POMALU PŮSOBÍCÍCH HNOJIV SILVAMIX®FORTE A SILVAMIX® V PRÁŠKOVÉ FORMĚ PRO HNOJENÍ DŘEVIN V KONTEJNERECH

Cílem pokusu bylo ověřit možnosti aplikace zvýšené dávky hnojiv SILVAMIX® Forte (SF) a SILVAMIX® (S) v práškové formě do pěstebních substrátů a vliv těchto hnojiv na růst dřevin pěstovaných v kontejnerech po dvě vegetační období. Dále se ověřovalo působení hnojiv při aplikaci do substrátu před výsadbou a na povrch substrátu po výsadbě.

V pokusu byly použity prostokořenné sazenice borovice lesní (Pinus silvestris L.), semenáčky 1/1 (výška 10 - 15 cm). Rostliny byly vysazeny (17. 5. 1996) do jednotného kůro-rašelinového substrátu (40% obj. rašeliny, 40% obj. kompostované kůry a 20% obj. jílu o objemové hmotnosti 0,4 g /cm3, základní hnojení substrátu - viz. tab. 1, kontrolní varianta K) do kontejnerů 9 x 9 cm o objemu cca. 500 ml.

Do pokusu byly zařazeny 4 varianty s aplikací hnojiv do substrátu před výsadbou, 4 varianty s aplikací hnojiv na povrch substrátu po výsadbě a kontrolní varianta K hnojená pouze základním hnojením (viz. schéma pokusu - tab. 1). V každé variantě byla 3 opakování po 28 rostlinách.

Dávky hnojiv vycházely ze základní dávky hnojiva SILVAMIX®Forte 5 g/l substrátu, dále byla aplikována dvojnásobná dávka pro zvýšení dávky dusíku. Dávky hnojiva SILVAMIX® byly zvoleny tak, aby bylo dodáno stejné množství dusíku jako hnojivem SILVAMIX® Forte.

Tabulka 1: Schéma pokusu, P- aplikace hnojiv na povrch, SP- Superfosfát 18% P2O5

Varianta	Hnojivo	Dávka	Dávka živin(mg/l substrátu)
Varianta	Hnojivo	g/l	N	P2O5	K2O	MgO
K	Cererit+SP	3+1	330	450	420	45
A,AP	SILVAMIX® forte	5	875	875	525	450
B,BP	SILVAMIX® forte	10	1750	1750	1050	900
C,CP	Silvamix	8,5	875	1377	527	425
D,DP	Silvamix	17	1750	2754	1054	850

Před aplikací pomalu působících hnojiv byl u použitého substrátu proveden kompletní chemický rozbor (tab. 2, var. K/1). U substrátu s hnojivy SF a S byly před výsadbou stanoveny hodnoty pH a elektrické vodivosti (EC). Na konci pokusu (podzim 1997) byl chemický rozbor proveden u kontroly a všech variant s aplikací hnojiv do substrátu (tab. 2). U všech rozborů byla použita metodika Soukup a kol.: Vyšetřování zahradnických půd a substrátů, Aktuality VŠÚOZ Průhonice, 1987.

Použitý substrát měl vysoký obsah přijatelných živin (tab. 2, var. K/1). Dávky pomalu působících hnojiv nepatrně zvýšily hodnoty pH a EC. Hodnoty EC, charakterizující zasolení substrátu, jsou však i u dvojnásobných dávek hnojiv na odpovídající úrovni.

Na konci pokusu se projevily rozdíly mezi variantami především v obsahu přijatelného fosforu a draslíku. Substráty s hnojivy SF a S měly vyšší obsah těchto živin, především u dvojnásobných dávek. Nejvyšší obsah fosforu byl u substrátů s hnojivem S, které má vyšší obsah této živiny.

Tabulka 2: Chemické vlastnosti substrátů před výsadbou/1 a na konci pokusu /2 u kontrolní varianty K a variant s aplikací hnojiv do substrátu
pH a EC (elektrická vodivost) - vodní výluh 1w : 5 v, obsah přijatelných živin.

Varianta	pH	vodivost mS/cm	N-NH 4	N-NO 3	P2O5	K2O	CaO
Varianta	pH	vodivost mS/cm	mg/100
K/1	5,2	1,40	10	43	36	59	720
A/1	5,5	1,70
B/1	6,1	1,80
C/1	5,8	1,90
D/1	6,0	1,90
K/2	6,1	0,49	10	2	24	20	680
A/2	5,3	0,46	6	12	47	27	560
B/2	5,3	0,57	7	3	60	37	540
C/2	5,4	0,39	6	3	50	28	530
D/2	5,2	0,48	6	3	74	45	520

V roce 1996 byl u variant hnojení hodnocen růst rostlin podle bodové stupnice 1 - 5 (5 - nejlepší). Na konci vegetace byl u 12 rostlin z každého opakování změřen roční přírůstek. Na konci pokusu (podzim 1997) byl změřen roční přírůstek, celková výška rostlin a průměr kmínku nad kořenovým krčkem. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu jednoduchého třídění na hladině významnosti 0,01 a 0,05. V dalším textu budou tyto hladiny významnosti pro stručnost uváděny v závorce.

Tabulka 3: Hodnocení růstu sazenic borovice lesní z hlediska variant hnojení

Změřená hodnota	Varianta
Změřená hodnota	K	A	B	C	D	AP	BP	CP	DP
přírůstek-96 [cm]	9,3	11,7	9,9	10,7	10,8	11,4	10,4	10,5	10,2
[%]	100	126	106	115	116	123	112	113	110
bod. hodnocení-96	1	3	5	3	5	2	4	2	4
přírůstek-97 [cm]	15,9	20,0	22,9	19,1	22,1	17,2	18,6	18,9	19,7
[%]	100	126	144	120	139	108	117	119	124
výška-97 [cm]	27,8	36,0	36,4	34,1	37,3	31,8	32,9	32,7	32,2
[%]	100	158	160	150	164	140	145	144	142
prům. kmene-97 [mm]	6,1	7,1	7,3	7,4	8,0	7,2	7,1	7,3	7,8
[%]	100	118	123	123	133	120	118	123	128

V roce 1996 nebyly při hodnocení přírůstků mezi hnojenými variantami výrazné rozdíly. Nejmenší přírůstek byl u kontroly hnojené pouze základním hnojením, hnojené varianty vykázaly přírůstky vyšší o 6 až 26% ve srovnání s kontrolou (statisticky neprůkazné). Výraznější rozdíly byly mezi hnojenými variantami a kontrolou ve vzhledu rostlin. Nejlepší kvalita rostlin byla u variant B a D s dvojnásobnými dávkami hnojiv SF a S. Rostliny byly mohutnější, jehlice byly delší a dobře vybarvené. U nehnojené varianty byly rostliny méně bujného růstu, jehlice byly výrazně kratší a ke konci vegetace se objevilo žloutnutí jehlic, pravděpodobně v důsledku nižšího příjmu dusíku.
V roce 1997 byly přírůstky u hnojených variant výrazně vyšší než u nehnojené kontroly. Nejvýraznější rozdíl byl mezi variantami B, D a kontrolou K (0,01), dále mezi variantami B, D a variantou AP (0,05). Nejlepší růst byl tedy u dvojnásobné dávky hnojiv SF a S aplikované do substrátu (var. B, D). Horší růst byl při aplikaci hnojiv na povrch substrátu (var. AP). Rovněž při hodnocení celkové výšky byly nejvyšší hodnoty oproti kontrole naměřeny u variant B, D (0,01). Z hnojených variant byly oproti variantám B, D nejmenší rostliny u varianty AP (0,05).

Výrazné rozdíly mezi hnojenými variantami a kontrolou byly při hodnocení průměru kmínku nad kořenovým krčkem. Všechny hnojené varianty byly průkazně lepší než kontrola (0,01) a nejlepší varianta D byla průkazně lepší než varianty BP (0,01) a A, AP (0,05). U varianty D se při hodnocení tohoto parametru kladně projevila vyšší dávka fosforu dodaná dvojnásobnou dávkou hnojiva S. V kvalitě a vzhledu rostlin nebyly mezi variantami tak výrazné rozdíly jako v roce 1996.

Růst rostlin byl dále hodnocen jako pokus se třemi faktory o dvou úrovních (aplikace hnojiva do substrátu a na povrch, druh hnojiva - SF a S, dávka hnojiva vztažená na dusík - základní a dvojnásobná), výsledky kontrolní varianty nebyly vzaty v úvahu. Výsledky (tab. 4) byly statisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu trojného třídění na hladině významnosti 0,01 a 0,05.

Při hodnocení ročních přírůstků byl statisticky významný rozdíl v roce 1997 mezi způsobem aplikace (0,01), lepší aplikace do substrátu a dávkou dusíku (0,05), lepší dvojnásobná dávka. U celkové výšky byl statisticky významný rozdíl rovněž u způsobu aplikace (0,05), lepší aplikace do substrátu. V případě průměru kmínku byl statisticky významný rozdíl u druhu hnojiva (0,01), lepší hnojivo SILVAMIX® s vyšší dávkou fosforu a dávky hnojiva (0,05), lepší dvojnásobná dávka.

Tabulka 4: Hodnocení růstu sazenic borovice lesní z hlediska tří faktorů

Změřená hodnota	Faktor
	Aplikace hnojiva		Druh hnojiva		Dávka hnojiva
	Substrát	Povrch	SILVAMIX® F	Silvamix	1N	2N
přírůstek-96 [cm]	10,7	10,6	10,8	10,6	11,1	10,3
přírůstek-97 [cm]	21,0	18,6	19,7	19,9	18,8	20,8
výška-97 [cm]	36,0	32,4	34,3	34,0	33,6	34,7
prům. kmene-97 [mm]	7,5	7,3	7,2	7,6	7,3	7,6

Závěr

Vysoké, dvojnásobné dávky hnojiv SILVAMIX® Forte a SILVAMIX® neměly negativní vliv na zvýšení hodnot EC substrátů. Tato hnojiva je možné použít i vedle základního hnojení.
Aplikace pomalu působících hnojiv se výrazně projevila v druhém roce vegetace.
Nejlepší růst byl u variant B, D s dvojnásobnými dávkami SF a S o 60 a 64% oproti kontrole
Lepší růst rostlin byl při aplikaci hnojiv SF a S do substrátu než na povrch po výsadbě.
Na hodnotu průměru kmínku nad kořenovým krčkem měly pozitivní vliv vyšší dávky fosforu dodané hnojivem S, případně dvojnásobnou dávkou hnojiva SF.
Na konci pokusu, po dvou letech pěstování, měly substráty hnojené pomalu působícími hnojivy SF a S dobrou zásobu fosforu a draslíku.
Z pokusu lze vyvodit, že základní dávkou dusíku ve formě pomalu působících hnojiv, odpovídající dávce 5 g SF/l substrátu není aplikované dostatečné množství dusíku pro optimální výživu touto živinou pro dřeviny pěstované v kontejnerech po dvě vegetační období. Dodání většího množství dusíku je možné řešit zvýšením dávky těchto hnojiv, až na dvojnásobné množství jako v tomto pokuse, nebo použít doplňkové přihnojení dusíkem během vegetace při dostatečné zásobě fosforu a draslíku dodané základní dávkou SF.

V Průhonicích, 12.3.1998