ovoceUREADUR 90TE detaillekninIMG_07740124148SILVAFERT 80TE0124219021020121360124224tablety 40124230Fotolia_87047461_M-ruzerajcataFotolia_65915395_M-dub-vetveFotolia_83659903_M-lipaFotolia_65566013_M-kytkytablety 3

POMALU ROZPUSTNÁ HNOJIVA A MOŽNOSTI JEJICH VYUŽITÍ V LESNÍCH ŠKOLKÁCH

Problematiku hnojení a dohnojování lesních kultur můžeme rozdělit do dvou základních oblastí. První je problematika výživy prostokořenné i obalené sadby v lesní školce, druhou, neméně důležitou oblastí je zásobní hnojení při výsadbě na trvalé stanoviště a dohnojování mladých porostů. Na našem trhu je dostatek různých druhů a typů hnojiv rozdílné kvality. Kritériem výběru hnojiv je nejen obsah prvků živin v požadovaném poměru, ale i technické a personální možnosti pro jejich aplikaci v konkrétním místě. V dnešní době je limitujícím faktorem i finanční zajištění nákupu a aplikace hnojiv. Omezit pracovní a technické náklady je možné řešit formou vyhnojení substrátu (ve školce při pěstování obalené sadby) či pozemku do zásoby.

K tomuto účelu byla vyvinuta řada zásobních hnojiv s prodlouženou dobou účinnosti. Pomalé a postupné uvolňování živin z těchto speciálních hnojiv je zajišťováno rozdílnými mechanismy a nutno podotknout, že i s rozdílnými výsledky. Významné využití těchto hnojiv se jeví zejména při zakládání trvalých porostů, protože poskytuje rostlinám plynulou výživu v nejkritičtějším období, tj. po výsadbě, při prokořeňování a v prvním období růstu. Toto kritické období může trvat u dřevin i několik let a závisí zejména na průběhu klimatických faktorů v daném období. Je přitom zřejmé, že po výsadbě trvalých porostů na stanoviště již ve většině případů není možné zabezpečit rostlinám takovou péči, jako ve školce.

Zásobní, pomalu rozpustná hnojiva dovolují zjednodušení systému hnojení. Celková dávka hnojiva se zapraví do substrátu na počátku vegetace a díky malé rozpustnosti nehrozí nebezpečí přehnojení. Doba působení je závislá na typu a dávce hnojiva, na vlastnostech půdy a klimatických podmínkách. Pomalu působící hnojiva můžeme rozdělit na tři základní typy:

  • biologicky rozložitelné organické sloučeniny

  • hnojiva vzhledem ke svému chemickému složení těžko rozpustná ve vodě a uvolňující živiny pozvolným rozpouštěním nebo hydrolýzou

  • vodorozpustná hnojiva obalená či kapslovaná různými látkami, brzdícími jejich rozpouštění.

Nejznámějším hnojivem této kategorie je pravděpodobně granulované hnojivo Osmocote, používané v celé Evropě, převážně okrasnými školkaři. Pro potřeby lesnictví je však poměrně drahé. V našich podmínkách bylo v osmdesátých letech v lesnictví nejvíce používáno tabletované hnojivo Preform.

Toto hnojivo bylo koncem osmdesátých let z trhu vytlačeno kvalitativně vyšší třídou perspektivních českých tabletovaných hnojiv řady Silvamix®. Jedná se o speciální plná tabletovaná hnojiva s pozvolným dlouhodobým uvolňováním živin, určená k hnojení a dohnojování široké škály kultur. Hnojivo bylo původně vyvinuto pouze pro potřeby lesnictví, později byl sortiment rozšířen i na oblast výživy zahradnických a speciálních kultur. Tabletovaná hnojiva řady Silvamix® obsahují živiny v pomalu působící formě. To je zvláště významné u dusíku, jehož dobře rozpustné sloučeniny se z jiných hnojiv vyplavují. Hnojivo v důsledku obsahu pomalu rozpustných živin a malého měrného povrchu zásobuje rostliny živinami v závislosti na chemismu, biologické aktivitě půdy a vláhovém režimu po dobu dvou (dle našich zjištění až tří) let. V případě použití tabletovaných hnojiv se na mechanismu výživy významnou měrou podílí rovněž chemotropismus rostlin, což je schopnost měnit směr růstu kořenů v závislosti na chemickém složení půdy. V praxi to znamená, že nově vyrostlé kořeny obklopí tabletku hustou spletí vlásečnicových kořenů, čímž vytvoří předpoklady pro maximální využití živin. Osmotické hodnoty půdního prostředí při použití tablet jsou několikanásobně nižší, než při použití stejného množství standardních vodorozpustných hnojiv, proto je možno aplikovat tabletovaná hnojiva Silvamix® i k citlivějším rostlinám. V současné době se rozšiřuje i použití těchto hnojiv v sypké formě (prášek nebo drť).

Na našem pracovišti se těmito hnojivy zabýváme již od roku 1991. Experimenty byly prováděny u širokého spektra trvalých i zahradnických kultur. Publikovaný příspěvek se zabývá experimenty, prováděnými od roku 1997 u lesních dřevin. V této etapě testování jsme se zaměřili na využití hnojiv ve formě lehce aplikovatelné drti (prášková forma). Experimenty byly rozvrženy do dvouletých dílčích etap s termíny založení v roce 1997 a 1999 v provozních podmínkách lesní školky v Kladíkově, nedaleko obce Moravský Písek, okres Hodonín (Česká republika). Tato školka se nalézá v nadmořské výšce 200 m.n.m., průměrné roční srážky činí 570 mm (za vegetační období 353 mm), průměrná roční teplota je 9,0 °C, délka vegetačního období 166 dnů. Jedná se o klimatickou oblast aridní, středně suchou. Půda ve školce je písčitá, velmi propustná, s velmi malým obsahem humusu (0,3%) a přístupných živin. Závlahy, využívající vlastní studny, jsou nezbytností. V průběhu vegetace ohrožuje vývoj dřevin mnoho stresových faktorů.

 

Tabulka č.1:  Charakteristika použitých hnojiv

Název N (v %) P2O5 (v %) K2O (v %) MgO (v %) Celkem (v %)
Silvamix® Mg 8,0 12,0 5,0 15,0 40,0
Silvamix® W 10,0 13,0 16,0 14,5 53,5
Silvamix® J 4,5 5,5 20,0 5,5 35,5
Silvamix® R 10,0 6,0 16,0 6,0 38,0
Cererit Z 10,0 9,0 14,0 3,0 36,0

 

Pro vyhodnocení pokusných dřevin školky byly měřeny tři růstové parametry dřevin: Výška rostlin (resp. délka nadzemních částí rostlin) byla měřena od kořenového krčku po vrchol pupenu terminálního výhonu. Průměr kořenového krčku byl měřen v místě jeho styku s půdou (v souladu s českou oborovou normou). Parametr " Počet bočních výhonů" je doplňkový, při měření byly zaznamenány všechny boční výhony na rostlině bez ohledu na délku či stupeň větvení. Pro rychlou orientaci jsou naměřené průměrné hodnoty vyjádřeny i procenticky ve vztahu k naměřeným hodnotám kontrolní varianty.

 


Etapa A (1997 - 1998)

 

Experimenty byly založeny v červnu 1997 s použitím hnojiva Silvamix®Mg a Silvamix®W u dřevin, pěstovaných ve volné půdě. Hnojiva byla aplikována v dávce 100 g.m-2 rozhozem na pokusnou plochu. Vlastní aplikace hnojiv ke dřevinám byla provedena až v jarním období, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám živin vyplavením v zimním období. Jednalo se zejména možnost ztráty startovacího, snadno rozpustného dusíku, určeného pro spotřebu v prvním období po aplikaci. Optimální doba aplikace je v období duben - květen. Dřeviny v kontrolní variantě nebyly přihnojeny. Po aplikaci hnojiv ani v průběhu celého dvouletého experimentu nebylo zaznamenáno žádné fytotoxické poškození pokusných rostlin. Ošetřování dřevin probíhalo v rámci normálního provozu lesní školky. Sklizeň školkařských výpěstků a měření sledovaných parametrů bylo provedeno v říjnu 1998. Hodnocené dřeviny nebyly tříděné. Naměřené hodnoty jsou soustředěny do tabulek číslo 2 - 8. V tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty naměřených údajů. Z pohledu zvolené technologie pěstování byly experimenty založeny u dvou pěstitelských kategorií dřevin:

  • aplikace na dřeviny, zaškolkované v srpnu 1996 ve stáří 2/0. Pokusy byly založeny na ploše 15 m2 (každá varianta) u následujících druhů lesních dřevin: Picea abies, Picea omorika, Abies alba, Pinus sylvestris, Pseudotsuga menziesii.

  • aplikace na semenáčky dřevin, vyseté v srpnu 1996 přímo na stanoviště do volné půdy. Pokusy byly založeny na ploše 15 m2 (každá varianta) u dvou následujících druhů lesních dřevin: Tilia cordata, Fagus sylvatica.

 

Tabulka č. 2:  Základní růstové charakteristiky - Picea abies

Varianta pokusu Základní růstové charakteristiky - Picea abies
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola 312 100,0 7,5 100,0 13,2 100,0
Silvamix®Mg 333 106,7 8,7 116,0 16,4 124,2
Silvamix®W 381 122,1 8,7 116,0 15,7 118,9
 
 
Tabulka č. 3:  Základní růstové charakteristiky - Abies alba
Varianta pokusu Základní růstové charakteristiky - Abies alba
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola 225 100,0 7,8 100,0 8,1 100,0
Silvamix®Mg 251 111,6 9,1 116,7 8,9 109,9
Silvamix®W 249 110,7 9,3 119,2 8,8 108,6
 
 
Tabulka č. 4:  Základní růstové charakteristiky - Pinus sylvestris
Varianta pokusu Základní růstové charakteristiky - Pinus sylvestris
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola 305 100,0 5,7 100,0 3,7 100,0
Silvamix®Mg 307 100,7 6,0 105,3 4,3 116,2
Silvamix®W 365 119,7 7,6 133,3 6,0 162,2

 

Tabulka č. 5:  Základní růstové charakteristiky - Pseudotsuga menziesii

Varianta pokusu Základní růstové charakteristiky - Pseudotsuga menziesii
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola 325 100,0 6,8 100,0 8,5 100,0
Silvamix®Mg 434 133,5 8,6 126,5 12,5 147,1
Silvamix®W 415 127,7 8,7 127,9 10,1 118,8

 

Tabulka č. 6:  Základní růstové charakteristiky - Picea omorika

Varianta pokusu Základní růstové charakteristiky - Picea omorika
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola 229 100,0 5,7 100,0 11,9 100,0
Silvamix®Mg 250 109,2 7,2 126,3 16,3 137,0
Silvamix®W 233 101,8 7,9 138,6 16,2 136,1
 
Při vyhodnocení všech naměřených číselných údajů u jehličnatých dřevin můžeme konstatovat, že hnojiva Silvamix® měla kladný vliv na sledované růstové parametry u většiny pokusných dřevin. Projevilo se to zejména u v praxi velmi sledovaného parametru "Průměr kořenového krčku", kde jsou získané výsledky zvláště zajímavé. U žádného ze tří posuzovaných parametrů nebyly naměřeny nižší průměrné hodnoty než u kontrolní varianty. Z pohledu hodnocení opodstatněnosti aplikace zvolených hnojiv bylo dosaženo velmi dobrých výsledků u obou druhů hnojiv. Kořenová soustava dřevin ve všech variantách pokusů (včetně kontroly) byla velmi kvalitní, odpovídající nadzemní části dřevin. Vzhledem k mechanizované sklizni nebyla délka kořenové soustavy měřena. U hodnocených dřevin nebylo zaznamenáno žádné mechanické poškození, ani poškození chorobami či škůdci.

 

Tabulka č. 7:  Základní růstové charakteristiky - Tilia cordata

Varianta pokusu Základní růstové charakteristiky - Tilia cordata
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola 217 100,0 3,9 100,0 0,4 100,0
Silvamix®Mg 322 148,4 7,4 189,7 2,8 700,0
Silvamix®W 223 102,8 6,1 156,4 1,7 425,0
 

 

Tabulka č. 8:  Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica

Varianta pokusu Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola 327 100,0 5,6 100,0 3,0 100,0
Silvamix®Mg 329 100,6 7,9 141,1 7,4 246,7
Silvamix®W 299 91,4 6,0 107,1 4,7 156,7
 

 

Také při hodnocení variant pokusů s opadavými listnatými dřevinami byl zaznamenán pozitivní vliv aplikovaných hnojiv ve srovnání s kontrolními rostlinami. To se ovšem projevilo především výrazným nárůstem založených bočních výhonů. Při srovnání obou aplikovaných hnojiv se jeví jako účinnější hnojivo Silvamix® Mg, Silvamix® W byl dokonce v jednom parametru hodnocen hůře než u kontrolní varianty (parametr "Výška rostlin" - Fagus sylvatica). Kořenová soustava dřevin ve všech variantách pokusů (včetně kontroly) byla taktéž odpovídající charakteru kořenové soustavy dané dřeviny a dávala předpoklad velmi dobré využitelnosti pro zalesňování či další přeškolkování. Ani v tomto případě nebyla vzhledem k mechanizované sklizni délka kořenové soustavy měřena, nebylo zaznamenáno žádné mechanické poškození nadzemních částí, ani poškození chorobami či škůdci.

 


Etapa B (1999 - 2000)

 

Na základě získaných výsledků z předchozích experimentů bylo přistoupeno k testování širšího sortimentu hnojiv formou poloprovozních velkoplošných pokusů s cílem stanovení nejvhodnějšího druhu hnojiva a doporučeného dávkování pro pokusné druhy dřevin.

Experimenty byly založeny v květnu 1999 u dřevin, pěstovaných ve volné půdě, s použitím čtyř druhů hnojiv řady Silvamix® ve formě drti ( Silvamix® Mg, Silvamix® W, Silvamix® R, Silvamix® J) a standardního hnojiva Cererit Z (aplikační dávka 100 g.m-2). Hnojiva Silvamix® byla aplikována v dávkách: 50 g.m-2, 150 g.m-2, 300 g.m-2 rozhozem na pokusnou plochu - pěstební záhony se semenáčky, vysetými na jaře (4-5 měsíc) 1998 přímo na stanoviště do volné půdy (semenáčky 1/0). Pokusy byly založeny u následujících rodů a druhů lesních dřevin: Tilia cordata Mill., Carpinus betulus L., Pinus sylvestris L., Fagus sylvatica L., Fraxinus excelsior L..

Ucelené pokusné plochy (pěstební záhony) mají rozměry 1,5 x 166 m (Pinus sylvestris), tj. plocha každého záhonu je cca 250 m2, nebo rozměry 1,5 x 180 m, (Tilia cordata, Carpinus betulus, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior) tj. plocha každého záhonu je cca 270 m2. Počet záhonů ve školce je u jednotlivých druhů různý, proto musela být metodika těmto skutečnostem přizpůsobena. Dřeviny v kontrolní variantě nebyly přihnojeny. Jako srovnávací lze ovšem také využít variantu s aplikací standardního hnojiva Cererit Z.

Aplikace hnojiv probíhala za velmi teplého počasí na již rostoucí rostliny. Přesto nedošlo k poškození listů. Tím se potvrdila vynikající vlastnost hnojiv Silvamix®, oceňovaná zejména v případě nutnosti dohnojování dřevin ve školce - hnojiva je možno aplikovat volným rozhozem do porostu bez nebezpečí popálení listů. Ošetřování dřevin probíhalo v rámci normálního provozu lesní školky.

Sklizeň školkařských výpěstků a měření sledovaných parametrů bylo na podzim provedeno pouze u Fagus sylvatica. Ostatní dřeviny budou sklizeny v průběhu roku 2 000. Sklizeň proběhla velkoplošně za pomoci mechanizace (vyorávač Fobro), dřeviny byly obvyklým způsobem vytříděny do I. a II. výškové třídy a nasvazkovány po 50 kusech.
K měření byly použity náhodně vybrané svazky dřevin z obou tříd vždy z dané pokusné plochy. Naměřené hodnoty jsou soustředěny do tabulek číslo 9 a 10. V tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty naměřených údajů.

 

Tabulka č. 9:  Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica, rok 1999, II. výšková třída

Varianta pokusu Dávka hnojiva (kg.m -2) Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica (2/0), II. výšková třída
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola
0,00
371
100,0
5,8
100,0
5,8
100,0
Cererit
0,10
386
104,0
6,1
105,2
7,6
131,0
Silvamix®J
0,05
368
99,2
8,2
141,4
6,7
115,5
0,15
507
136,7
8,6
148,3
7,7
132,8
0,30
489
131,8
9,1
156,9
8,2
141,4
Silvamix®W
0,05
354
95,4
8,9
153,5
6,6
113,8
0,15
539
145,3
9,0
155,2
7,7
132,8
0,30
513
138,3
9,2
158,6
8,0
137,9
Silvamix®R
0,05
356
96,0
9,4
162,1
8,5
146,6
0,15
565
152,3
10,1
174,1
12,2
210,4
0,30
633
170,6
11,1
191,4
12,7
219,0
Silvamix®Mg
0,05
343
93,0
5,8
100,0
6,0
103,5
0,15
485
130,7
7,2
124,1
6,9
119,0
0,30
484
130,5
6,8
117,2
6,4
110,4

 

Tabulka č. 10:  Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica, rok 1999, I. výšková třída

Varianta pokusu Dávka hnojiva (kg.m -2) Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica (2/0), I. výšková třída
Výška rostlin Průměr kořenového krčku Počet bočních výhonů
mm % mm % ks %
Kontrola
0,00
225,0
100,0
4,3
100,0
4,3
100,0
Cererit
0,10
238,0
105,8
5,0
116,3
4,5
104,7
Silvamix®J
0,05
258,0
114,7
6,2
144,2
4,4
102,3
0,15
257,0
114,2
6,1
141,9
4,8
111,6
0,30
274,0
121,8
5,6
130,2
3,7
86,1
Silvamix®W
0,05
104,4
104,4
7,0
162,8
5,1
118,6
0,15
116,4
116,4
5,4
125,6
3,4
79,1
0,30
116,4
116,4
6,1
141,9
5,1
118,6
Silvamix®R
0,05
108,4
108,4
7,6
176,7
5,1
118,6
0,15
121,8
121,8
5,7
132,6
5,3
123,3
0,30
115,1
115,1
7,2
167,4
4,7
109,3
Silvamix®Mg
0,05
105,3
105,3
4,9
114,0
5,3
123,3
0,15
104,4
104,4
5,0
116,3
4,0
93,0
0,30
120,0
120,0
5,0
116,3
4,0
93,0

 

Již při vizuálním hodnocení výšky rostlin ještě před vyzvednutím byly velmi dobře viditelné rozdíly mezi jednotlivými variantami, popř. i mezi různými aplikačními dávkami v rámci jedné varianty (druhu hnojiva). Při celkovém zhodnocení produkce semenáčků 2/0 z celé pokusné plochy (tedy včetně kontroly a aplikace hnojiva Cererit) byl konstatován výrazný procentický nárůst dřevin, zařazených do II. výškové (tedy vyšší cenové) třídy. Při vyzvednutí a vytřídění více než 53 000 kusů dřevin byl zaznamenán poměr I. a II. výškové třídy 18,6% ku 81,4% ve prospěch třídy II., zatímco dlouhodobý průměrný poměr v této lesní školce je cca 50% ku 50%.

Při podrobném vyhodnocení tabulek číslo 9 a 10 je zřejmé, že z pohledu druhu použitých hnojiv nejlepších výsledků dosáhlo hnojivo Silvamix® R, poté následuje s určitým odstupem Silvamix® W a Silvamix® J. Z pohledu dávkování se jako optimální a ekonomická jeví aplikační dávka 0,15 kg.m-2, tj. 1 500 kg.ha-1.

 


Závěrečné zhodnocení

 

Cílem experimentů bylo zhodnocení vhodnosti speciálních plných hnojiv řady Silvamix® (s pozvolným dlouhodobým uvolňováním živin) pro lesnickou školkařskou produkci. Experimenty byly založeny v rámci provozních podmínek lesní školky Kladíkov. Tato školka disponuje velmi propustnými, vysychavými písčitými půdami, které se v letním období silně přehřívají. Je zde mnoho stresových faktorů. Obsah humusu a živin v půdě školky je velmi nízký, problematické je i přihnojování dřevin (vzhledem ke snadnosti vyplavení a nižší poutací schopnosti půdy). Proto je i reakce dřevin na přihnojení výraznější, než v půdách lépe zásobených živinami. Hnojiva řady Silvamix® mají vysoký obsah základních živin - dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku, přičemž všechny živiny jsou v málo rozpustných formách. To umožňuje i jejich snadnou aplikaci ve formě drti rozhozem na zaškolkovanou plochu bez většího rizika poškození zaškolkovaných dřevin. Malá rozpustnost živin zabraňuje také jejich nadměrnému vyplavování do půdy a povrchových vod. Současně umožňuje optimální využití živin rostlinami po celou dobu vegetace.

Obecně lze říci, že hnojiva řady Silvamix® mají tím vyšší účinnost, čím menší je obsah živin v půdě, do které jsou aplikovány - oproti běžným hnojivům dřeviny velmi dobře zhodnotí jejich dlouhodobou účinnost (živiny z pomalu rozpustných sloučenin se uvolňují minimálně dvě vegetační období). Jak ukazují získané výsledky, soustředěné do tabulek číslo 2-10, aplikovaná hnojiva kladně ovlivnila vývoj pokusných dřevin. Na základě těchto, ale i dříve získaných výsledků je možné doporučit hnojiva řady Silvamix® pro hnojení a dohnojování dřevin v lesních školkách.

Odkazy na práce, publikované v Polsku:

Řezníček,V.,Salaš,P.,Salašová,A.: Use of Slow Release Tabletted Fertilizers SILVAMIX when Growing Fruit Trees in Commercial Nurseries, Folia Universitatis Agriculturae Stetinensis (antea: Zeszyty Naukowe Akademii Rolniczej w Szczecinie - Fol.Univ. Agric. Stetin). 201 Agricultura (78): 283-290, Ann. 199

Salaš,P.,Řezníček,V.,Salašová,A.: Application of Slow Release Tabletted Fertilizers SILVAMIX in Ornamental Gardening and Silviculture, Universitatis Agriculturae Stetinensis (antea: Zeszyty Naukowe Akademii Rolniczej w Szczecinie - Fol.Univ. Agric. Stetin). 201 Agricultura (78): 291-297, Ann. 1999

V Lednici dne 9.1. 2000